...aneb alespoň jeden kůl na nabodnutí tam mohli nechat :-D

Tak jsem zase po dlouhé době zavítala do kina. zcela spontánně a opravdu nelitovala...

Princ of Persia byla úplně první počítačovou hrou, kterou jsem kdy hrála. Mnoho let ležela kdesi v zapomnění a její filmová podoba mi ty chvíle strávené jejím hraním jaksi připomněla.

Samotný film byl oproti očekávání celkem slušný. Čekala jsem propadák typu Max Payne, což se nekonalo a já jsem za to ráda.

Proti zpracování počítačové hry do filmové podoby však stojí evidentní nemožnost vystihnout danou hru tak, aby i její věrný hráč odcházel z kina spokojen a bez pocitu méněcennosti, že do děje samotného nemohl nijak zasáhnout.

Na mě samotnou hra působila dojmem obdobným, jako když jsem kdysi sedávala za bratrem hrajícím RPG hru a koukala mu přes rameno. Počet akrobatických prvků, přeskoků a seskoků bylo dle mého až přespříliš, jenže kdokoli Prince of Persia hrál musí uznat, že bez těchto prvků by to nebylo ono.

Nejzáživnější byl dozajista  žebřík z šípů hned na začátku, když si Jake Gyllenhaal hraje na Spidermana a přelézá hradby pomocí stupínků z nastřelených šípů. Scéna končí s šípem jen těsně vedle hrdinovy hlavy a komentářem k přesnému střelci: "Tys dneska pil?"

Scény jsou na můj vkus až přepočítačovány, mám radši pořádnou řežbu než milion seskoků a výskoků, ale ...(viz výše).

Jediný prvek kterého jsem se marně nemohla dočkat byl jeden z kůlů, který končil tolik princových životů v 90. letech, když jsem hru sama hrála. Ale co. Taky přeci nemohu mít všechno.

Co se týče hereckého obsazení, Jake Gyllenhaal mi do role Dastana, udatného čestného "macho" prince moc nesedí. O to více mne překvapilo, jak skvěle do disneyovského světa zapadl. Špičkování s Taminou (Gemma Artertonová) nemělo chybu, ač bych možná vytknula nic-moc řeč těla. Verbálně super.

Zábavnou stránku filmu obstarala skupina kolem pštrosích závodů. Velmi oceňuji například promluvu o pštrosí duši, jež má sklon k sebevraždě ;-) a citlivého černocha, jež byl však trochu neoriginální.

Co se mi, jakožto dívka to říct můžu, opravdu líbilo bylo trio bratrů "já jsem chytrej a nejstarší - já zlej a nedočkavej - a - já jsem ten rváč se svědomím".

Hlavní záporák je na jednom serveru popisován jako: "záporák s hustě neprostupným obočím, jež by mu mohl závidět i Leonid Brežněv, v podání Bena Kingsleyho opět jen uniformně naplňuje formulku značně předvidatelného zákeřného strůjce intrik s tlupou krvežíznivých nohsledů v zádech."

Toť vše, neboť s touto klasifikací Bena Kingsleye zcela souhlasím....

P.S. Snad jen ten závěr už nemohl být více klišoidní, ale byl přesně tím, co se od adventure s prvky lovestory dalo očekávat...