Tak mi umřela kamarádka, moje nejlepší přítelkyně, ač měla čtyři nohy. Ejsinino miminko, které jsem vypiplávala od narození, které se mnou spávalo v posteli a oblízalo i to, co němělo.

Umřela přesně v den svých čtvrtých narozenin a nechala tu Ejsinku i mě samotné. Kdybych mohla kňučet jako pes, udělám to a nadlouhou - opravdu hodně dlouho - zalezu pod postel.

Proto hodně přemýšlím, třeba jestli to všechno nezabalit, každopádně se asi na čas odmlčím, potřebuju od všeho utéct...

Adios.